Dnes: 29
Týden: 21765
Celkem: 21860
Zobrazení: 206325
Týden: 21765
Celkem: 21860
Zobrazení: 206325
Zprávy ze školandy
Den 1.

Cesta proběhla v naprostém pořádku bez blitíčka.
Jen nás trošku na začátku potrápil déšť.
Jen nás trošku na začátku potrápil déšť.
V Děčíně si to už ale rozmyslel a vykouklo sluníčko.
A protože je nám jasné, že jste už netrpěliví,
tak zde je první várka obrázků z cesty.
tak zde je první várka obrázků z cesty.
První den pokračoval ubytováním a výborným obědem.
Mnoho dětí si poručilo dvě porce polévky a knedlo zelo vepřo
si děti také mnohokrát přidávaly.
Po poledním klidu ( no klidu, spíše poloklidu ) jsme vyrazili
nejprve ke Staré hospodě na úžasné dřevěné sochy, prolézačky,
bludiště atd. Pak jsme zašli na místní hřiště.
bludiště atd. Pak jsme zašli na místní hřiště.
Sice jsme měli v plánu ještě bazén, ale déšť nás zahnal do baráku.
Tak jsme využili čas na výrobu týmových kšiltovek.
Zítra máme naplánovaný celodenní výlet, takže zprávy
a obrázky očekávejte až večer.
a obrázky očekávejte až večer.
________________________________________________
Den 2.
A máme zde druhou várku obrázků a zážitků.
Nejprve se vrátíme o několik hodin zpět a povíme vám něco o první
noci. Všechny děti usnuly s ohledem na to, že šlo o první noc, velmi brzy.
Ráno spali téměř všichni až do budíčku. Dokonce tři kousci dodrželi spánek
až do budíčku, který máme v 8:00 hodin.
Po ranní hygieně jsme doplnili energii snídaní, kterou zde máme formou
švédských stolů. Každý si vybere co mu chutná. A musíme pochválit,
že i při snídani všichni jedí jako o závod. Paní kuchařka se musela
schovat do kuchyně, protože měla strach o svůj život. Takové jedlíky zde prý
ještě nezažila.
Děti dostaly pochvalu i od rodiny, která zde pobývá na rekreaci,
že je vůbec neruší, a že takhle hodné děti ještě neviděli.
že je vůbec neruší, a že takhle hodné děti ještě neviděli.
Ptali se, kde se takové modely vyrábí.
Pak jsme se vydali na pochod. Prošli jsme kolem chaty Karla Gotta
a vydali se lesem směrem ke Krásné Lípě, kde na nás již čekala
paní učitelka, která díky své indispozici dostala svolení cestovat
autobusem. I pro ní to byl ale zážitek.
My jsme mezi tím zdolali hory, doly, bažiny, močály a s několika
občerstvovacími zastávkami jsme dorazili do cíle. V nohách
7 kilometrů, ale s touhou vyrobit něco pro rodiče v místní čokoládovně.
Dokonce i nějaká čokoláda skončila ve formičkách na čokoládu.
Nemohu se ale pořád zbavit dojmu, že jí více skončilo na stole,
zdech a přítomném personálu čokoládovny.
Museli jsme si spravit chuť výbornou zmrzkou. Prosím, až půjdete
někdy příště kupovat točenou zmrzlinu, nechoďte k okénku s pětistovkou.
Zpět jsme dojeli raději autobusem. Někteří jedinci usnuli hned po zavření dveří.
A po příjezdu nás čekalo překvapení. Přijela Eliška!!! Konečně jsme komplet!
Večeři si každý připravil sám. Buřtíky na ohýnku. Měli opravdu všichni.
Večer nás čekají ještě společenské hry na chatě a pak si půjdeme pořádně
odpočinout, protože zítra nás čeká zase nějaké dobrodružství.
(A možná už i ten bazén. Konečně!!! )
________________________________________________
Den 3.
A máme zde další várku zážitků.
Noc proběhla v naprostém pořádku a klidu.
Po snídani jsme se vydali do lesa na "Lesní olympiádu".
Disciplíny byly opravdu lesní.
Hod klackoštěpem
Trefa mamuta šiškou
Skok z pařezu do dálky
Následoval nájezd na zdejší kuchyň. Svíčková se sedmi nebyla výjimkou.
Někteří jedinci si i čtyřikrát přidávali!
Někteří jedinci si i čtyřikrát přidávali!
Po odpoledním klidu na slehnutí hory jídla v bříšku se konečně dočkali.
BAZÉN!!!!
________________________________________________
DEN 4.
A začal nám den čtvrtý, předposlední.
A začal velkou pochvalou, protože dnes všichni bez výjimek spali až do budíčku.
Po snídani na nás čekali dravci.
Velmi zajímavou formou nás kluci z lesnického učiliště seznámili s dravci,
kteří se vyskytují i v našich lesích.
Dalšího dravce jsme měli k obědu. Kuře!
Odpoledne nás čekal znovu bazén, večeře a po ní vyhlášení soutěží.
...a večer?
Kdo ví co bude večer, za tmy.
Co tajemného, děsivého se skrývá v temných koutech?
No řekněte sami, není to přesně takové místo, kde byste i vy
chtěli předávat vysvědčení? Totiž, pardon, Znalostní GLEJTY?
Přesně tak pokračoval den čtvrtý. Po koupání v bazénu přišla na řadu
večeře. Mimochodem, víte proč nemají ryby prsty?
A po večeři už přišlo na řadu "nenáviděné" balení.
Potom jsme se sešli v kulturní místnosti a v komunitním kruhu jsme si
zhodnotili celý týden. Nepadlo tam jediné negativní slovo a všichni
projevili zájem provětrat rodičům peněženky, protože za rok chtějí znovu
na školandu!
NO a pak to přišlo. Pan učitel se někam vytratil, po chvíli paní učitelce
zazvonil mobil a začala odesílat jedno dítě za druhým do černočerné tmy.
Podle svítících stop se děti dostaly až do citadely, kterou vidíte výše.
Když jsme tam už byli všichni, přišla paní učitelka a rozdala všem dětem
ZNALOSTNÍ GLEJTY.
A potom už všichni hupky dupky do postýlek a Dobrou noc!
________________________________________________
DEN 5. POSLEDNÍ
A máme tu den poslední, nejsmutnější, ale i radostný, protože si pro
nás přijedou rodiče.
Tady naše povídání končí.
Děkujeme všem dětem za opravdu krásný týden, plný zážitků,
překvapení - ano i děti nás moc překvapily! Některé dokonce překročily
své dosavadní limity. Někdo začal plavat, někdo zjistil, že ten kluk či děvče,
se kterým už dva roky chodí do stejné třídy umí i víc věcí, než by si kdo
mohl pomyslet, někdo ušel víc kilometrů, někdo v noci chrápe, někdo ....
Zkrátka, že je to třída správňáckých dětí!
Děkujeme vám rodičům, že jste dopřáli svým dětem tento zážitek.
Věřte, že je to naprosto mimořádné, že takto vyjede celá, opravdu celá
třída. Zde se nenašel nikdo, kdo by nechtěl nebo nemohl svojí ratolest
poslat na takový pobyt.
A za to ohromný dík.
Přejeme vám všem krásné prázdniny!